Summary
A mother is distraught after Krishna elopes with her
fond daughter, leaving her alone. She is concerned about her
daughter's whereabouts and how she would be treated by
Krishna and her in-laws, after wedding, at the new place.
Though the mother is aware that it is the Lord himself
who has abducted her daughter, she is disheartened by
the fact that she can not stay with her anymore.
(1)
nallaThOr thAmaraip poigai nANmalar mERpani sOra
alliyun ThAThu muThirnThittu azhagazhinThA loththaThAlO
illam veRiyOdiRRAlO en magaLai yengung kANEn
mallarai yattavan pin pOi maThuraip puRam pukkAL kolO.
Purport
Flower in the lotus pond lose its petals & sheen as dews fall on them;
Likewise, my daughter goes away making the house look deserted;
She is seen nowhere; running after Krishna, vanquisher of wrestlers;
Has she crossed into the city of Mathura?
(2)
ondRumaRi vondRillaaTha uruvaRaik gOpAlar thangaL
kandru kAl mARumA pOlE kanni yirunThaLaik kondu
nandRungiRi seiThu pOnAn nArAyaNan seiTha theemai
endRu memargaL kudikku OrEchchuk kolA yidungolO
Purport
The cowherds, neither wise nor charming steal others' calves;
Likewise my sweet little daughter gets trapped by Narayana;
who plans and abducts her without any remorse;
Does this action of Him not damage the reputation of the clan?
(3)
kumari maNanj seiThukondu kOlanjchei thillaththiruththi
thamarum piRaru maRiyath ThAmOtharaR kendru sAtRi
amarar paThiyudaith ThEvi arasANiyai vazhipattu
thumil mezhap paRai kottith thOraNam nAttidungolO.
Purport
Conducting auspicious rituals & bedecking my daughter,the bride;
Seating her in the marriage hall, with all people assembled;
Giving her to DamOdara, the Godhead, will they celebrate by
walking her around fig branch, playing bands & tying festoons?
(4)
oru magaL thannai yudaiyEn ulagam niRainTha pugazhAl
thirumagaL pOla vaLarththEn sengaN mAlthAn kondu pOnAn
peru magaLAik kudi vAzhnThu perum piLLai peRRavasOThai
marumagaLaik kanduganThu maNAttup puRanj cheyyung kolO.
Purport
I Have a daughter who's admired the world over; Brought her
up like goddess of wealth; lotus eyed Lord takes her away;
will the Lady of repute in AyarpAdi, yasOdA; mother of great
Lord; embrace the bride lovingly and shower her with gifts?
(5)
thammAman nanThagOpAlan thazhee ikkonden magaL thannai
semmAnThirE yendru sollich chezhungayaR kaNNunj chevvAyum
kommai mulai yumidaiyum kozhumbaNaith thOlgaLung kaNdittu
immagaLaip peRRa thAyar iniththariyA rennung kolO
Purport
Nandagopala, Father-in-law of my daughter, embraces her with love;
saying 'don't shy, stand erect, be bold'; he glances at her;amazed
at her fish like eyes, coral lips,lovely bossom, hips,big bamboo
like shoulder; Wonders if her mother is still alive without her.
(6)
vEdar maRak kulam polE vENdiRRuch cheiThen magaLai
koodiya kootta mEyAgak kondu kudi vAzhungolO
nAdu nagaru maRiya nallaThOr kaNNAlanj cheiThu
sAdiRap pAinTha perumAn thakka vAgaip paRRunggolO
Purport
Just as hunters and the brave tribes do, would they view
marriage as union of two and ask them start their family
life or would they let all know and give her,in a proper
wedding, to the Lord who smashed the cart-demon.
(7)
aNdaththamarar perumAn AzhiyAnin dren magaLai
paNdap pazhippukkaL sollip parisaRa vAndidungolO
kondu kudi vaAzhkkai vAzhnThu kOvalap pattan gaviththu
paNdai maNAttimAr munnE pAThukAval vaikkun golO
Purport
Would the Lord of celestial beings, the bearer of conch
find fault with my daughter and make her do menial jobs?
or will He treat her as equal to His other wives;
crown her as 'head' and keep her protected?
(8)
kudiyiR piRanThavar seyyum guNamondRunj seiThila nanThO
nadai yondRunJ seiThilan nangAy nanTha gOpan magan Kannan
idai irupAlum vaNanga iLaiththiLaith then magalEngi
kadai kayiRE patri vAngik kaithazhumbERi dungolO
Purport
O lady! Son of Nandagopa did nothing befitting the clan's name!
Neither did He walk the path of ordinary folk!
Alas! when my daughter churns,twisting hips & gripping ropes;
short of breath, groaning in pain, her hands would badly hurt.
(9)
veNNiRath thOi thayir thannai veLLaraip pin munnezhunThu
kaNNuRangAthE yirunThu kadaiya vunThAn vallaL kolO
oNNiRath thAmaraich chengaN ulagaLanThA nen magaLai
paNNaRaiyAp paNi kondu parisaRa vAndi dungolO
Purport
My girl having woken up from sleep before dawn, would she be fit
to churn the white curd without falling asleep again?
Red-lotus-eyed, who measured the worlds, might subject my daughter;
to do unrighteous things bringing ill repute to her.
(10)
mAyavan pin vazhi sendru vazhiyidai mAtRangaL kEttu
AyargaL chEriyilum pukku anguththai mAtRamumellAm
thAyavaL solliya sollaith thaN puThuvaip pattan sonna
thooya thamizhp paththum vallAr thoomaNi vaNNanuk kALarE.
Purport
Taking cue from others & going behind Krishna wherever He goes;
Entering ThiruvAippAdi,a mother tells all that happened there;
Head of cool Srivilliputtur recounts these in ten tamil pAsurams;
reciting them one gets to serve the gem hued Lord
சாராம்சம்
தன் மகள் கண்ணன் பின் சென்று விட்டதால்,
அந்தப் பிரிவைத் தாங்காமல் ஒரு தாயானவள்
மிகவும் வருத்தப்படுவது போல அமைந்திருக்கிறது
இப்பாசுரங்கள். தன் மகளுக்கு பெருமான் கண்ணன்
தான் கணவன் என்று தெரிந்திருந்தும், தாயின்
புலம்பல் நம்மை நெகிழவைக்கும்.
(1)
நல்லதோர் தாமரைப் பொய்கை
நாண்மலர் மேற்பனி சோர
அல்லியுந் தாது முதிர்ந்திட்டு
அழகழிந்தா லொத்ததாலோ
இல்லம் வெறியோடிற்றாலோ
என் மகளை யெங்குங் காணேன்
மல்லரை யட்டவன் பின் போய்
மதுரைப் புறம் புக்காள் கொலோ
பாசுர அனுபவம்
ஒரு நல்ல தாமரை குளத்தில் பூத்திருக்கும் பூவின்
மேல் பனி விழுவதால் எப்படி இதழ்கள் உதிர்ந்து
அழகை இழக்குமோ, அதுபோல், இவ்வீடானது
வெறிச்சோடி கிடக்கிறது. என் மகளை எவ்விடத்திலும்
காணவில்லை. மல்லர்களை அழித்த கண்ணன்
பின் சென்று மதுரா பட்டிணத்தின்
எல்லைக்குள் புகுந்து விட்டாளோ?
(2)
ஒன்றுமறிவொன்றில்லாத
உருவறைக் கோபாலர் தங்கள்
கன்று கால் மாறுமா போலே
கன்னி யிருந்தாளைக் கொண்டு
நன்றுங்கிறி செய்து போனான்
நாராயணன் செய்த தீமை
என்று மெமர்கள் குடிக்கு
ஓரேச்சுக் கொலா யிடுங்கொலோ
பாசுர அனுபவம்
பெரிதாக ஞானம் இல்லாதவர்களாயும்,
அழகற்றவர்களாயும் இருக்கின்ற இடையர்கள்
எப்படி பிறருடைய கன்றுகளை திருடிக் கொண்டு
போவது போல், என் அழகிய இளம் கன்னிப்
பெண்ணை நல்ல திட்டங்கள் தீட்டி கடத்திச் சென்ற
நாராயணன் செய்த இந்த கெட்ட காரியம் எங்கள்
குலத்துக்கே அவப் பெயர் ஏற்படுத்திவிடுமோ?
(3)
குமரிமணஞ் செய்துகொண்டு
கோலஞ்செய் தில்லத்திருத்தி
தமரும் பிறரு மறியத் தாமோதரற்
கென்று சாற்றி
அமரர் பதியுடைத் தேவி
அரசாணியை வழிபட்டு
துமில் மெழப் பறை கொட்டித்
தோரணம் நாட்டிடுங்கொலோ
பாசுர அனுபவம்
மண மகளான என் பெண்ணிற்கு மங்கள
விசேஷங்களைச் செய்து, அவளை நன்றாக
அலங்கரித்து, திருமண மண்டபத்தில்
இருக்கச்செய்து, உற்றார் உரவினர் அரியும்படி,
தாமோதரனுக்கு இவளை தாரை வார்த்து
கொடுத்த பின்,தேவர்களுக்குத் தலைவனின்
தேவியான இவளை அரச மரக் கிளையை
சுற்றி வரச்செய்து, மேள தாளங்கள்
முழங்க, பெரிய தோரணங்களைக்
கட்டி கொண்டாடுவர்களோ?
(4)
ஒரு மகள் தன்னை யுடையேன்
உலகம் நிறைந்த புகழால்
திருமகள் போல வளர்த்தேன் செங்கண்
மால்தான் கொண்டு போனான்
பெரு மகளாய்க் குடி வாழ்ந்து பெரும்
பிள்ளை பெற்றவசோதை
மருமகளைக் கண்டுகந்து மணாட்டுப்
புறஞ் செய்யுங் கொலோ.
பாசுர அனுபவம்
உலகம் புகழும்படி, லக்ஷ்மீ பிராட்டி போல் வளர்த்த
என்னுடைய ஒரே மகளை செந்தாமரைக் கண்ணன்
வந்து அழைத்துச் சென்று விட்டான். இடைச்சேரியில்
கீர்த்தியுடன் வாழ்ந்து பெரும் புகழையுடைய
பிள்ளையைப் பெற்ற யசோதை பிராட்டியானவள்,
அவளுக்கு மருமகளான என் மகளைக் கண்டு
மகிழ்ந்து மணமகளுக்குச் செய்ய வேண்டிய சீர்
சிறப்புக்களை நன்கு செய்வளோ?
(5)
தம்மாமன் நந்தகோபாலன் தழீ
இக்கொண்டென் மகள் தன்னை
செம்மாந்திரேயென்று சொல்லிச்
செழுங்கயற் கண்ணுஞ் செவ்வாயும்
கொம்மை முலை யுமிடையும் கொழும்பணைத்
தோள்களுங் கண்டிட்டு
இம்மகளைப் பெற்ற தாயர்
இனித்தரியா ரென்னுங்கொலோ
பாசுர அனுபவம்
என் மகளுக்கு மாமனாரான நந்தகோபாலர் என்
மகளை அன்போடு அணைத்துக் கொண்டு, '
வெட்கி நில்லாமல் நிமிர்ந்து நில்' என்று சொல்லி,
அவளுடைய் மீன் போன்ற கண்களையும், சிவந்த
வாயையும், அழகான ஸ்தனங்களையும், இடுப்பையும்,
மூங்கில் போன்ற தோள்களையும் கண்டு விட்டு,
'இப்பேர்பட்ட பெண்ணை பெற்ற தாயார் இவளைப்
பிரிந்த பின் இன்னும் உயிரோடு இருக்க
மாட்டாள்' எனக் கூருவாரோ.
(6)
வேடர் மறக் குலம் போலே வேண்டிற்றுச்
செய்தென் மகளை
கூடிய கூட்ட மேயாகக் கொண்டு
குடி வாழுங்கொலோ
நாடு நகரு மறிய நல்லதோர்
கண்ணாலஞ்செய்து
சாடிறப் பாய்ந்த பெருமான் தக்க
வாகைப் பற்றுங்கொலோ
பாசுர அனுபவம்
வேடர்கள் மறக் குடி மக்கள் வழக்கப்படி என்
மகளை 'இருவர் மனதார சேர்வதே விவாஹம்'
எனக் கொண்டு இல்லர வாழ்க்கையை தொடங்கச்
சொல்வார்களோ, இல்லை ஊர் மக்கள் நன்கறிய
முறையாக இவளை, சகடாசுரனை காலால்
உதைத்துக் கொன்ற, கண்ணபிரானுக்கு
பாணிக்ரஹணம் செய்து வைப்பர்களோ.
(7)
அண்டத்தமரர் பெருமான்
ஆழியானின் றென்மகளை
பண்டப் பழிப்புக்கள் சொல்லிப்
பரிசற வாண்டிடுங்கொலோ
கொண்டு குடி வாழ்க்கை வாழ்ந்து
கோவலப் பட்டங்கவித்து
பண்டை மணாட்டிமார் முன்னே
பாதுகாவல் வைக்குங்கொலோ
பாசுர அனுபவம்
வானோர்களின் தலைவனும், திருச்சங்கை
கையிலேந்தியவனும்,என் மகளிடம் குறை ஏதேனும்
கண்டுபிடித்து இவளை வாசல் பராமரிக்கும் பணிக்கு
நியமிப்பானோ, இல்லை ஏற்கனவே இருக்கும்
மனைவிகளுடன் இவளையும் சமமாக பாவித்து,
இடையர் குலத் தலைவி எனப் பட்டங்கட்டி,
இவளைப் பாதுகாப்புடன் வைப்பனோ.
(8)
குடியிற் பிறந்தவர் செய்யும் குண
மொன்றுஞ் செய்திலனந்தோ
நடை யொன்றுஞ் செய்திலன் நங்காய்
நந்த கோபன் மகன் கண்ணன்
இடை யிருபாலும் வணங்க இளைத்
திளைத் தென் மகளேங்கி
கடை கயிறே பற்றி வாங்கிக் கைதழும்
பேறி டுங்கொலோ.
பாசுர அனுபவம்
ஏ பெண்ணே! நந்தகோபருடைய செல்வன் கண்ணன்,
குலத்தின் பெருமையைக் காக்கும் செயல் ஒன்றுமே
செய்யவில்லை.பொதுவாக எல்லோரும் நடந்து
கொள்வதைப் போலவும் நடந்து கொண்டானில்லை.
அய்யோ! என் மகள் தயிர் கடையும்போது,இடையின்
இருப்பக்கமும் துவண்டு, மூச்சுப் பிடித்து, சோர்ந்து
விடுவாளே. கயிற்றைப் பிடித்து இழுத்துத் தயிர்
கடைவதினால் அவள் கைகள்
கொப்பளித்துவிடுமே, என் செய்வேன்.
(9)
வெண்ணிறத் தோய் தயிர் தன்னை
வெள்ளரைப் பின் முன்னெழுந்து
கண்ணுறங்காதே யிருந்து கடைய
வுந்தான் வல்லள் கொலோ
ஒண்ணிறத் தாமரைச் செங்கண்
உலகளந்தா னென் மகளை
பண்ணறையாப் பணி கொண்டு
பரிசற வாண்டி டுங்கொலோ
பாசுர அனுபவம்
என் மகள், பொழுது விடிவதற்கு முன்பாகவே எழுந்து,
மருபடியும் தூங்கிவிடாமல், வெள்ளை நிறத்துடன்
இருக்கும் தோய்ந்த தயிரைக் கடைய சக்தி
படைத்தவளோ? அழகிய செந்தாமரைக் கண்களை
கொண்டவனும், உலகளந்தவனுமாகிய கண்ணன்
என் மகளைஅதர்மமான செயல்களில் ஈடுபடுத்தி
அவளது பெருமைக்கு பங்கம் விளைவிப்பானோ?
(10)
மாயவன் பின் வழி சென்று
வழியிடை மாற்றங்கள் கேட்டு
ஆயர்கள் சேரியிலும் புக்கு
அங்குத்தை மாற்றமுமெல்லாம்
தாயவள் சொல்லிய சொல்லைத் தண்
புதுவைப் பட்டன் சொன்ன
தூய தமிழ்ப் பத்தும் வல்லார்
தூமணி வண்ணனுக் காளரே.
பாசுர அனுபவம்
கண்ணன் போகுமிடமெல்லாம் பின் சென்று, பிறர்
சொல்வதை எல்லாம் கேட்டு, திருவாய்ப்பாடியுலும்
புகுந்து, அங்கு நடந்த எல்லாவற்றையும் குறித்து
தாயானவள் சொன்ன வார்த்தைகளை,குளிர்ந்த
ஸ்ரீவில்லிபுத்தூரின் தலைவன் பெரியாழ்வார் உசந்த
பத்து தமிழ்ப் பாசுரங்களாக அருளிச்செய்தார். இதை
அனுசந்திப்பவர்கள் அழகிய மணி போன்ற
நிறத்தையுடைய கண்ணனுக்கு பணி செய்யும்
பாக்யம் கிடைக்கப் பெறுவர்கள்.
Summary
periAzhwAr composes the following pAsurams with a
mother's attitude. Having brought up his daughter
with love and affection, he intends to marry her
off to someone spending all his wealth. Alas,
his daughter has other plans. She is infatuated
with love for Krishna and doesn't mind leaving
her mother. The intense love for God is to be
regarded as true bakti.
(1)
iyyappuzhuThiyudambaLainThu ivaLpEchchumalanThalaiyAy
seyya noolin sitRAdai seppanudukkavum vallaLallaL
kaiyiniR siRuthooThaiyOdu ivaL muRRil pirinThumilaL
paiyaravaNaip paLLiyAnodu kaivaiththivaL varumE.
Purport
Her playful body smeared with dirt; speech disoriented;
Her tiny red dress not draped in order;Holding mud pot
and a winnowing fan in her hand; She walks hand in
hand with the One who reclines on snake.
(2)
vAyiR pallu mezhunThila mayirum mudi koodiRRila
sAivilATha kuRunThalaich sila piLLai gaLodiNangi
theeyi Nakki NangAdi vanThuivaLthannanna semmaisolli
mAyan mAmaNi vaNNan mEl ivaL mAluRu gindrALE
Purport
So young she is that not all her teeth have fully grown;
No dense hair that can be fastened; still she does mischief;
Lo! she goes with bad girls who walk with raised heads;
Oh! she talks innocent, bewitched by the blue gem hued Lord!
(3)
pongu veN maNaRkonduchiRRilum muRRath thizhaikkaLuRil
sangu chakkaran Thandu vAL villu malla thizhaikkaluRAL
kongaiyinnang kuvinThezhunThila gOvinThanOdivaLlai
sangaiyAgi yennuLLam nAdoRun Thattu LuppAgindrathE.
Purport
Not allowed to go out, remaining in the patio;
she plays building house with white sand;
only conch, discuss, dagger and bow that she draws!
Her bosom still young, can't stand linking her with Govinda!
(4)
yEzhai pEThaiyOr bAlagan vanThu en peN magaLai yeLgi
thOzhimAr palar kondu pOich cheiTha soozhchchiyai yArkuraikkEn
AzhiyAnennu mAzha mOzhaiyil pAichchi yagappaduththi
moozhaiyup paRiyATha Thennum mooThuraiyumilaLE.
Purport
The Boy thinks that my girl is pitiful and naive;
elopes with her even as her friends watch; conch wielding Lord
traps her in a deep river that He is; Alas! she knows not
the adage "spoon does not know the taste of food that it scoops!"
(5)
nAdu moorum aRiyavE pOy nalla thuzhAya langal
choodi* nAraNan pOmidamellAnj chOThiththuzhi tharugindrAL
kEduvEndugindrAr palaruLar kEsavanOdivaLai
pAdu kAvaliduminen Rendru pAr thadumARinaThE
Purport
Good tulsi mala around her neck, she goes in search of nArAyaNa;
to the knowledge of everyone in town; Listen to what the people,
who wish her evil, say "take her to Kesava and make her stay
safe with Him; Hearing these words, my mind gets perturbed.
(6)
pattangattip potrOdu peiThu ivaL pAdagamun chilambum
ittamAga vaLarththeduth thEnukku ennOdirukkalurAL
pottap pOip puRappattu nindru ivaL poovaip poovaNNA vennum
vattavAr kuzhal mangaimeer ivaL mAluRugindrALE
Purport
long curly haired lovely women, listen! I brought up my girl;
granting all her wants like pendents,gold earrings,bangles,anklets;
Alas! she stays not with me; going out suddenly, she calls out:-
"Oh black flower hued Krishna!" and then goes into raptures!
(7)
pEsavunThariyATha peNmaiyin pEThaiyEn pEthaiyivaL
koosamindri nindrArgaL thammeThir kOl kazhinThAn moozhaiyAi
kEsavA vendrung kEdilee yendrum kinjuka vAi mozhiyAL
vAsavAr kuzhal mangaimeer ivaL mAluRugindrALE
Purport
Long, scented and lovely coiffed ladies! Look! My naive girl
can't even retort to abuses;talks like parrot; she leaves me
like a spoon detached from its handle; standing in public,
shouts "Kesava!, Oh deathless one!" and then swoons.
(8)
kARai pooNung kaNNAdi kANum than kaiyil vaLai kulukkum
kooRai yudukkum mayarkkum than kovvaich chevvAi thiruththum
thERith thERi nindrA yiram pErth ThEvan thiRam piThaRRum
mARil mAmaNI vaNNan mEl ivaL mAluRugindrALE.
Purport
Wearing necklace,looking in the mirror,bangles making sounds
Attired in silk saree, she awaits Krishna; looks tired;
Chewing betel her mouth like red fruit; chanting Lord's names;
Thinking of Him, a peerless gem, she goes into ecstasy!
(9)
kaiththalath thuLLa mAdazhiyak kaNNAlangaL seiThu ivaLai
vaiththu vaiththuk koNdenna vANibam nammai vadup paduththum
seiththalai yezhu nARRrup pOl avan seivana seiThu koLLa
maiththada mugil vaNNan pakkal vaLara vidumingaLE.
Purport
No benefit keeping her expending all riches on her wedding;
So doing, we would only get slurs; Like the owner of a field
resows the seedlings, let Him do whatever He wants to her;
Allow Her to live with Him, who's like a dark huge cloud.
(10)
perup peruththa kaNNAlangaL seiThu pENi nam illaththuLLE
iruththuvA neNNi nAmirukka ivaLum ondreNNu gindRAL
maruththuvap paTham neenginAL ennum vArththai paduvaThan mun
orup paduththidum inivaLai ulagaLanThAn idaikkE
Purport
Doing grand auspicious rites & keeping her lovingly doesn't work;
She thinks otherwise!Perilous if a physician blends a wrong drug;
Likewise, before harm is done to her and others start blaming;
Let her unite with the Lord who measured the worlds.
(11)
gnAlamuRRu muNd Alilaith thuyil nArAyaNanukku ivAL
mAlaThAgi magizhnThana LenRu thAyurai seiTha thanai
kOlamAr pozhil soozh puThuvaiyar kOn vittu chiththan sonna
mAlai paththum vallavargatku illai varuthuyarE
Purport
my girl fell in Love with the one who tucks the whole world
in His stomach and reclines on a fig-leaf! periAzhwAr of
gardens-surround-Srivilliputtur relived the moments as a mother;
those who master these ten pAsurams will face no grief.
சாராம்சம்
கீழ்கண்ட பாசுரங்களை பெரியாழ்வார் ஒரு
தாயின் மனோபாவத்தோடு இயற்றினார் எனக்
கொள்ளவேண்டும். தன் மகளை அன்புடன் வளர்த்து,
விசேஷமாக அவளுக்கு கல்யாணம் செய்வித்து
தன்னிடமே வைத்துக் கொள்ள ஆசைப்படுகிறார்.
ஆனால் அவளோ கண்ணனையே நினைத்து
பித்து பிடித்தவளாய், தன் தாயையும் விட்டுப் போய்,
அவனையே அடையத் துடிக்கிறாள். ஒரு தாய்க்கும்,
மகளுக்கும் உண்டான மனப் போராட்டத்தை
சித்தரிக்கும் பாசுரங்கள், பெருமானிடம் வைக்கும்
தீவிர காதலே உண்மையான பக்தி என்பதை உணர்த்துகிறது.
(1)
ஐயப்புழுதியுடம்பளைந்து இவள் பேச்சுமலந்தலையாய்
செய்ய நூலின் சிற்றாடை செப்பனுடக்கவும் வல்லளல்லள்
கையினிற் சிறுதூதையோடு இவள் முற்றில் பிரிந்துமிலள்
பையரவணைப் பள்ளியானொடு கைவைத்திவள் வருமே.
பாசுர அனுபவம்
விளையாடியதால் உடம்பு முழுவதும் புழுதி
படர்ந்தவளாயும், மிகுந்த குழப்பத்துடன் பேசுபவளாயும்,
சிறிய சிவப்பு நிற ஆடையைக் கூட சரியாக உடுக்கத்
தெரியாதவளாயும், கையில் மண் பானையுடன் கூட
முறத்தையும் விடாமல் பிடித்தவளாய் இவள்,
பாம்பை படுக்கையாக கொண்டவனுடன்
கை கோர்த்து வருகிறாள் போலும்!
(2)
வாயிற் பல்லு மெழுந்தில மயிரும் முடி கூடிற்றில
சாய்விலாத குறுந்தலைச் சிலபிள்ளைகளோடிணங்கி
தீயிணக்கிணங்காடி வந்துஇவள்தன்னன்ன செம்மைசொல்லி
மாயன் மாமணி வண்ணன் மேல் இவள் மாலுறுகின்றாளே.
பாசுர அனுபவம்
வாயில் பற்கள் இன்னும் முழுமையாக வெளி வராத
பருவம்; தலையிலோ முடிக்குமளவுக்கு கூந்தலில்லை.
அப்படியிருந்தும், தலை நிமிர்ந்து நடக்கும் சில கெட்ட
பெண்களுடன் சேர்ந்து இவள் தீய காரியங்களில்
ஈடுபடுகிறாள்.ஆனாலும், ஒன்றுமறியாதவள் போல்
தனக்கு சாதகமாகப் பேசுகிறாள்!நீல நிற மேனியையுடைய
அத்புதமான கண்ணனிடம் இவள் மோஹிக்கிறாள்!
(3)
பொங்கு வெண்மணற்கொண்டு சிற்றிலும்முற்றத் திழைக்கலுறில்
சங்கு சக்கரந்தண்டு வாள் வில்லு மல்ல திழைக்கலுறாள்
கொங்கையின்னங் குவிந்தெழுந்தில கோவிந்தனோடிவளை
சங்கையாகி யென்னுள்ளம் நாடொறுந்தட்டுளுப்பாகின்றதே.
பாசுர அனுபவம்
எங்கும் வெளியில் செல்லாமல் வீட்டின் முற்றத்திலேயே
வெள்ளை மணலைக் கொண்டு வீடு கட்டி விளையாடும்படி
செய்தும், இவள் சங்கு, சக்கரம்,தண்டுடைய வாள்,
வில் இவற்றைத் தவிர வேறொன்றையும் வரைவதில்லை.
முலைகள் கூட வளராத பருவமுடைய இவளை,
கோவிந்தனோடு சம்பந்தப்படுத்துகையில்
எனது நெஞ்சம் தினந்தோரும் தவிக்கின்றதே!
(4)
ஏழை பேதையோர்பாலகன்வந்துஎன் பெண்மகளையெள்கி
தோழிமார்பலர்கொண்டு போய்ச்செய்தசூழ்ச்சியையார்க்குரைக்கேன்
ஆழியானென்னு மாழ மோழையில் பாய்ச்சியகப்படுத்தி
மூழையுப்பறியாத தென்னும் மூதுரையுமிலளே.
பாசுர அனுபவம்
ஏழை,ஒன்றுமறியாதவள் என்றெண்ணி என்னுடைய
மகளை, தோழிகள் பலர் உடனிருக்க, கண்ணன் வந்து
ஏமாற்றி அழைத்துப் போய் செய்த விஷமத்தை யாரிடம்
சொல்ல! 'சங்கேந்திய பெருமான்'என்னும் ஆழமாக ஓடும்
ஆற்றில் அகப்பட்டு செய்வதறியாத இவளுக்கு,
'உணவை எடுக்கும் கரண்டிக்கு உப்பின் சுவை தெரியாது'
என்கிற முதியோர் கூரும் பழமொழியும் தெரியவில்லையே!
(5)
நாடு மூருமறியவே போய் நல்லதுழாயலங்கல்
சூடி*நாரணன் போமிடமெல்லாஞ்சோதித்துழி தருகின்றாள்
கேடுவேண்டுகின்றார் பலருளர் கேசவனோடிவளை
பாடு காவலிடுமினென் றென்று பார்தடுமாறினதே.
பாசுர அனுபவம்
நல்ல துளசி மாலையை அணிந்துகொண்டு நாட்டிலும்
ஊரிலும் வாழும் ஜனங்களெல்லாம் நன்றாகவே தெறிந்து
கொள்ளும்படி, நாராயணன் செல்லுமிடமெல்லாம் தேடிச்
செல்கின்றாள். இவளுக்கு கேடு நினைப்பவர்கள் பலர்
என்னிடம் சொல்வதாவது-"கேசவனோடு இவளை இணைத்து
அவனிடத்திலேயே பாதுகாப்போடு இவளை வைத்திருங்கள்".
இவ்வுலகம் இவ்வாரு பேசுவதைக் கேட்டு என் மனம் குழம்பியதே.
(6)
பட்டங்கட்டிப் பொற்றோடு பெய்து இவள் பாடகமுஞ்சிலம்பும்
இட்டமாக வளர்த்தெடுத்தேனுக்கு என்னோடிருக்கலுறாள்
பொட்டப்போய்ப்புறப்பட்டு நின்றுஇவள்பூவைப்பூவண்ணாவென்னும்
வட்டவார் குழல் மங்கைமீர் இவள் மாலுறுகின்றாளே.
பாசுர அனுபவம்
நீண்ட அழகிய சுருள் முடியையுடைய பெண்களே, கேளுங்கள்!
என் மகளுக்கு சுட்டி, பொன் தோடு, சூடகம்,சிலம்பு, தண்டை
என பலவாராக அணிவித்து, அலங்கரித்து வளர்த்தேன்.
அப்படியிருந்தும், அவள் என்னோடு இருக்காமல் திடீரென்று
வெளியே போய் எல்லோருக்கும் தெறியும்படி நின்று
"காயாம்பூ போன்ற நிறமுடைய கணணா" என்று குரலெழுப்பி,
கண்ணன் நினைவாகவே மோஹம் அடைகிறாள்!
(7)
பேசவுந்தரியாத பெண்மையின் பேதையேன் பேதையிவள்
கூசமின்றி நின்றார்கள் தம்மெதிர் கோல்கழிந்தான் மூழையாய்
கேசவாவென்றுங் கேடிலீயென்றும் கிஞ்சுகவாய் மொழியாள்
வாசவார் குழல் மங்கைமீர் இவள் மாலுறுகின்றாளே.
பாசுர அனுபவம்
நீளமாய் சுகந்தத்துடன் கூடிய அழகிய கூந்தலையுடைய
பெண்களே! சூதுவாது அறியாத என் பெண் பிறர் ஏசினால்
கூட பதில் சொல் பேசத்தெரியாதவள், கிளி போல
இனிமையாக பேசுபவள், கைப்பிடி அற்ற கரண்டி மாதிரி,
என்னை விட்டகன்று, எல்லோர் முன்னிலையிலும் வந்து
நின்றுகொண்டு,கேசவா என்றும், அழிவில்லாதவனே
என்றும் குரலெழுப்பி கண்ணனை நினைத்து மயங்குகிறாள்!
(8)
காறை பூணுங்கண்ணாடி காணும் தன் கையில் வளை குலுக்கும்
கூறையுடுக்கும் மயர்க்கும் தன் கொவ்வைச் செவ்வாய் திருத்தும்
தேறித் தேறி நின்றாயிரம் பேர்த் தேவன் திறம் பிதற்றும்
மாறில் மாமணி வண்ணன் மேல் இவள் மாலுறுகின்றாளே.
பாசுர அனுபவம்
கழுத்திற்க்கு அட்டிகை அணிவதும், அந்த அழகை கண்ணாடியில்
பார்த்து ரசிப்பதும், கையில் வளை அணிந்தவுடன் கையை
குலுக்கி ஒசை எழுப்புவதும், பட்டுப்புடவை உடுத்துவதும்
சரிசெய்வதுமாகப் பண்ணியும், கண்ணனின் வருகையை
எதிர்பார்த்து, அவன் வராததால் சற்று சோர்வுற்று, பிறகு
தன்னுடைய கோவைப்பழம் போன்ற உதடுகளை தாம்பூலத்தால்
சென்னிரமாக்கி,ஒருவாராக மனதை தேற்றி,பெருமானின்
ஆயிரம் நாமாக்களையும் குணங்களையும் வாயாரப்
பாடிக் கொண்டே, ஒப்பற்றவனும், சிறந்த மாணிக்கம்
போன்றவனை நினைத்து மோஹமடைகின்றாள்.
(9)
கைத்தலுத்துள்ள மாடழியக் கண்ணாலங்கள் செய்து இவளை
வைத்துவைத்துக்கொண்டென்ன வாணிபம்நம்மைவடுப்படுத்தும்
செய்த்தலையெழுநாற்றுப்போல் அவன்செய்வனசெய்துகொள்ள
மைத்தட முகில் வண்ணன் பக்கல் வளர விடுமிங்களே.
பாசுர அனுபவம்
கைவசமிருந்த செல்வங்களையெல்லாம் செலவழித்து இவளுக்கு
கல்யாணங்கள் செய்து இவளை வைத்து கொண்டிருப்பதால் என்ன
லாபம். நமக்கு வீண் பழி தான் மிஞ்சும். எப்படி வயலில் வளரும்
நாற்றை அவ்வயலுக்கு சொந்தக்காரன் தன் இஷ்டப்படி நடவு
வயலில் நடுவது போல், கண்ணபிரானும் அவனிஷ்டப்படி
இவளை என்ன வேண்டுமானாலும் செய்யட்டும். பெரிய கருத்த
மேகம் போன்ற திருமேனியையுடைய கண்ணனிடத்தில் இவளை
வாழுமாறு கொண்டு விட்டு விடுங்கள்.
(10)
பெருப் பெருத்த கண்ணாலங்கள் செய்து பேணி நம்மில்லத்துள்ளே
இருத்துவானெண்ணி நாமிருக்க இவளுமொன்றெண்ணுகின்றாள்
மருத்துவப்பதம் நீங்கினாளென்னும் வார்த்தை படுவதன் முன்
ஒருப்படுத்திடுமினிவளை உலகளந்தானிடைக்கே.
பாசுர அனுபவம்
மிக விமர்சையாக பல கல்யாண காரியங்களை இவளுக்குச்
செய்து இவளை பாசத்துடன் நம் வசமே வைத்திருக்க
எண்ணினாலும், இவளோ வேறு விதமாக எண்ணுகிறாள்.
எப்படி ஒரு மருத்துவன் மருந்தை சரிவர பதமாகச்
செய்யாவிடில் விபரீதம் உண்டாகுமோ, அதேபோல்
இவளுக்கு பிடிக்காததை செய்ததால் இவள் வாழாமல்
போனாள் என்கிற பழி உண்டாகும் முன் இவளை உலகளந்த
பெருமானிடமே கொண்டு போய் சேர்த்துவிடுங்கள்.
(11)
ஞாலமுற்று முண்டாலிலைத்துயில் நாராயணனுக்கு இவள்
மாலதாகி மகிழ்ந்தனளென்று தாயுரைசெய்த தனை
கோலமார் பொழில்சூழ்புதுவையர்கோன் விட்டுசித்தன் சொன்ன
மாலை பத்தும் வல்லவர்கட்கு இல்லை வருதுயரே.
பாசுர அனுபவம்
உலகத்தையெல்லாம் தன் வயிற்றில் அடக்கிக் கொண்டு
ஒரு ஆலிலை மேல் படுத்திருக்கும் நாராயணனிடமே என்
மகள் காதல் வயப்பட்டாள் என்று, அழகிய சோலைகளால்
சூழ்ந்த ஸ்ரீவில்லிபுத்தூரின் தலைவன் பெரியாழ்வார்,தாயின்
மனோபாவத்துடன் அருளிச்செய்த இந்த பத்து பாசுரங்களை
அறிந்தவர்க்கு வரக்கூடிய துயரங்கள் ஒன்றுமில்லை.